Povodňová opatření vychází mimo jiné i z Koncepce protipovodňových opatření ve Středočeském kraji. Lze je dělit na opatření preventivní, operativní a obnovovací. Preventivní opatření se provádí v době povodňového klidu tedy v době mimo povodeň. Operativní opatření se praktikují v době povodně a obnovující opatření se provádí po povodni. Soubor všech těchto opatření, která slouží k ochranně obce a jejích obyvatel před povodní řídí příslušný povodňový orgán obce.
Preventivní opatření
- vymezení záplavových území,
- vymezení směrodatných limitů stupňů povodňové aktivity,
- zpracování a aktualizace povodňového plánu,
- provádění povodňových prohlídek,
- příprava hlásné povodňové služby,
- smluvní zajištění prostředků pro zabezpečovací a obnovovací práce,
- organizační a technická příprava,
- nastavení systému informování občanů (elektronické sirény, rozhlas, megafon, mobilní spojení, hromadné SMS) a jejich průběžné informování o jednotlivých krocích obce,
- vytváření hmotných povodňových rezerv,
- zřízení hlídkové služby,
- evidenční a dokumentační práce,
- příprava účastníků povodňové ochrany,
- zřízení a provoz hlásných profilů C – stanovení stupňů povodňové aktivity pro hlásné profily a jejich průběžné ověřování,
- zřízení vybavení pro dobrovolníky při obnovovacích pracích,
- kontrola stavu, počtu a způsob uskladnění prostředků na ochranu před povodněmi.
Operativní opatření
- činnost hlásné a hlídkové povodňové služby,
- provádění povodňových záchranných a zabezpečovacích prací,
- vyklízení záplavových území,
- řízené ovlivňování odtokových poměrů,
- varování a evakuace občanů,
- zabezpečení náhradních funkcí služeb v území zasaženém povodní, tzn. náhradní doprava a zásobování, náhradní ubytování,
- provádění evidenční a dokumentační práce,
- odstraňování překážek na toku,
- instalace individuálních protipovodňových zábran u ohrožených nemovitostí,
- opatření proti zpětnému vzdutí vody, zejména do kanalizací,
- rozrušování ledových námraz u mostních objektů a propustků,
- zabezpečení a ukotvení odplavitelného materiálu u nemovitostí a v potenciálním rozlivu,
- opatření k omezení znečištění vody při možném sekundárním ohrožení.
Obnovující opatření
- dokumentační a evidenční práce,
- návrhy na úpravu povodňových opatření,
- vyhodnocení povodňové situace včetně vzniklých povodňových škod, příčin negativně ovlivňujících průběh povodně, účinnosti přijatých opatření,
- obnova narušených území,
- pomoc občanům s obnovou území a nemovitostí, zajištění základních služeb a dodávek.
Výše uvedená tzv. povodňová opatření nezahrnují výstavbu, údržbu a opravy staveb a ostatních zařízení sloužících k ochraně před povodněmi, ani investice vyvolané povodněmi. Tyto opatření označujeme jako tzv. protipovodňová opatření. Program rozvoje obce Tuchlovice sice uvádí, že povodně jsou pro obec hrozbou, ale blíže se povodním a ani protipovodňovým opatřením nevěnuje. Je zde zmíněna pouze existence povodňového plánu. Územní plán se k situaci vyjadřuje takto: „Údolnice řeky Loděnice je včetně přírodních ploch okolo Turyňského rybníka dotčena vymezeným záplavovým územím Q 100. Zastavěné území a zastavitelné plochy nejsou záplavovým územím dotčeny. Řešení tedy nevyžaduje návrh opatření proti povodním.“ Nicméně dnes se v Q100 Loděnice skutečně několik staveb nachází. Územní plán byl totiž zhotoven před tím, než bylo vyhlášeno současné ZÚ Loděnice a ZÚ Tuchlovického potoka.
Obecně lze říct, že je klíčové udržovat koryta vodních toků průchozí a podnikat hlavně preventivní opatření k ochraně již existující zástavby před povodněmi. Dále je vhodné plánovat další výstavbu mimo záplavová území jednotlivých vodních toků.